Více o stavbě...

• Urbanistické řešení

  Urbanistické řešení stavby nové společné stezky pro chodce a cyklisty je založeno na propojení města Chotěboř s místní částí Bílek prostřednictvím citlivě vedené liniové infrastruktury v nezastavěném území. Trasa navazuje na urbanizovanou strukturu města v prostoru kulturního areálu a plynule přechází z průmyslového okraje sídla do volné krajiny a následně do okrajových lesních porostů v okolí Bílku.

  Významným urbanistickým prvkem návrhu je využití koridoru bývalé železniční vlečky, díky čemuž dochází k rekultivaci a novému využití původně nefunkčního brownfieldu. Návrh tím podporuje kontinuitu území, omezuje potřebu nových zásahů do krajiny a přispívá k lepší prostupnosti území pro pěší a cyklistickou dopravu.

  Urbanistická koncepce respektuje charakter okolní krajiny, stávající morfologii terénu i návaznosti na dopravní a technickou infrastrukturu. Trasa je vedena v souladu s územním plánem přes plochy smíšeného nezastavěného území a okrajové lesní porosty tak, aby přirozeně navazovala na existující strukturu území a zároveň minimalizovala dopady na krajinný ráz. Projekt posiluje vzájemné vazby mezi sídly, podporuje udržitelnou mobilitu a vytváří kvalitní veřejný prostor s rekreačním i dopravním významem.

• Architektonické řešení

  Architektonické řešení stavby vychází z požadavku vytvořit současný dopravní prvek s minimálním vizuálním dopadem na okolní krajinné prostředí. Návrh klade důraz na jednoduchost, funkčnost a přirozené začlenění liniové stavby do charakteru otevřené krajiny a navazujících lesních porostů. Celkové pojetí je založeno na střídmé materiálové skladbě a jednotném výrazu jednotlivých prvků podél celé trasy.

  Významným architektonickým detailem jsou propustky se šikmými čely obloženými lomovým kamenem, které vhodně kombinují technickou funkci s přírodním materiálovým řešením a přispívají k citlivému zasazení stavby do prostředí. Vizuální kontinuitu a bezpečný provoz v nočních hodinách podporuje inteligentní systém veřejného osvětlení, jenž automaticky reguluje intenzitu svícení v závislosti na časovém nastavení. V nočních hodinách se osvětlení dokonce úplně vypíná, tak aby nemělo negativní dopad na místní flóru a faunu. Osvětlení tak nejen sjednocuje charakter celé více než tříkilometrové trasy, ale zároveň omezuje světelné zatížení okolní krajiny a snižuje světelný smog.

  Součástí architektonického řešení jsou také doprovodné bezpečnostní prvky, zejména subtilní ocelová zábradlí osazená ve vyvýšených úsecích trasy. Jejich návrh respektuje celkový minimalistický charakter stavby a podporuje bezpečnost uživatelů bez narušení výsledného estetického působení.

• Dispoziční řešení

  Dispoziční řešení stavby vychází z návrhu obousměrné stezky pro chodce a cyklisty o celkové délce 3,329 km a jednotné šířce 3,0 m. Trasa je členěna do tří hlavních úseků, na které navazuje samostatné napojení v místní části Bílek. Koncepce řešení vytváří ucelený a bezpečný dopravní koridor oddělený od motorové dopravy a současně zajišťuje plynulé propojení jednotlivých částí území.

  Komunikační prostor je navržen s asfaltovým povrchem z hutněných vrstev, který odpovídá požadavkům na komfortní a bezbariérový pohyb chodců i cyklistů. Součástí stavby je rovněž obnova navazujících zpevněných ploch a stávajících sjezdů, čímž dochází k funkčnímu sjednocení celé trasy a jejímu kvalitnímu napojení na okolní dopravní infrastrukturu.

  V rámci technického řešení bylo do trasy začleněno dvanáct nových nebo rekonstruovaných trubních propustků, které zajišťují spolehlivé odvodnění tělesa komunikace v kritických místech. Významným principem návrhu byla také maximální míra využití stávajících materiálů v úsecích vedených po bývalé železniční vlečce. Po sejmutí původního kolejového lože byl materiál v maximální možné míře recyklován a znovu použit při realizaci konstrukčních vrstev stezky, čímž došlo k omezení potřeby nových surovin a minimalizaci zásahů do přírodních zdrojů. Úspora nerostných surovin spočívá také v tom, že po bývalé vlečce byla na zemní pláni komunikace nalezena štětová vrstva, která splňovala požadavky na únosnost, a proto nebylo nutné sanovat aktivní zónu.

  Bezpečnost provozu a komfort uživatelů podporuje systém veřejného osvětlení vedený podél celé trasy. Osvětlení je navrženo s ohledem na šetrnost k okolnímu prostředí a v nočních hodinách dochází k jeho automatickému vypínání za účelem omezení světelného smogu a energetické náročnosti provozu.

• Konstrukční a materiálové řešení

  Cyklostezka je navržena jako obousměrná komunikace s asfaltovým povrchem a konstrukcí odpovídající požadavkům TP 170. Vozovku tvoří asfaltové vrstvy ACO 8 CH a ACP 16+, cementem stmelená vrstva SC 0/32 a podklad ze štěrkodrti ŠDA 0/63 uložený na separační geotextilii (tato geotextilie byla použita lokálně). Zemní pláň byla na SO 101 realizována ze zlepšené zeminy hydraulickými pojivy, na SO 102 a 103 (trasa po bývalé železniční vlečce) byla v úrovni zemní pláně objevena štětová vrstva, která měla vyhovující parametry, a proto byla ponechána a využita. Celková tloušťka konstrukce činí 450–510 mm.

  Přilehlý chodník je řešen betonovou dlažbou v přírodním odstínu, která je uložená do ložné vrstvy z kameniva a podkladních vrstev ze štěrkodrti. Zpevněné krajnice jsou provedeny z kamenné (odsekové) dlažby.

  Součástí stavby jsou nové propustky z trub PE-HD/PP DN 600 se šikmými čely obloženými lomovým kamenem a betonovými prahy proti podemílání. V úseku obnovy místní komunikace byla navržena gabionová opěrná zeď zakončená železobetonovou římsou. Tato zeď byla v průběhu stavby změněna na tížní opěrnou zeď z betonových systémových bloků.

  Odvodnění komunikace zajišťují příčné a podélné sklony, nezpevněné krajnice a silniční drenáže z plastových trub DN 150 uložených ve štěrkovém loži. Bezpečnost doplňuje ocelové zábradlí s protikorozní ochranou a bezbariérové prvky pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace.