Více o stavbě...

• Urbanistické řešení

  Malá vodní nádrž včetně tůně a mokřadu byla navržena v rámci Plánu společných zařízení komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Slavičky. V místě nově zrealizované malé vodní nádrže se dříve nacházely vodní plochy se značně porušenou hrází, v místě mokřadu a tůně byly podmáčené plochy. Celé území bylo prakticky nevyužívané a zarostlé náletovými dřevinami, včetně několika vzrostlých stromů.

• Architektonické řešení

  Hlavním cílem stavby malé vodní nádrže, tůně a mokřadu bylo zadržení vody v krajině a vytvoření rozsáhlého biocentra navrženého na základě schváleného Plánu společných zařízení komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Slavičky. Dalším účelem realizace stavby bylo snižování velkých přítoků z povodí a tím zlepšení povodňové situace v obci. V části biocentra vznikla klidová zóna s posezením.

• Dispoziční řešení

  Stavba se nachází v jižní části katastrálního území Slavičky a bezprostředně navazuje na zastavěnou část obce Slavičky v okrese Třebíč. Je členěna na pět stavebních objektů:

  • SO 01 – Malá vodní nádrž, která byla vybudovaná v místě nefunkční vodní nádrže, je zčásti zapuštěná pod původní terén a zčásti je vodní hladina vzdutá díky zemní sypané hrázi nad původní terén. Zemní hráz byla konstruována ze zeminy vytěžené v místě stavby a je v ní umístěn sdružený objekt sloužící k manipulaci s vodní hladinou, k vypouštění nádrže a k bezpečnému převádění povodňových vln do vodního toku pod hrází.
  • SO 02 – Mokřad byl vytvořen zahloubením pod terén. V čele mokřadu je terén zvýšený a tvoří zpevněnou hráz, ve které je pro přetékání vody z mokřadu do nádrže snížená přelivná hrana, hloubka mokřadu je maximálně 0,6 m a jeho dno je zvlněné, byly tak vytvořeny prohlubeniny a vyvýšeniny včetně ostrůvku nad hladinou vody.
  • SO 03 – Tůň byla vytvořena zahloubením pod terén a má maximální hloubku 1,6 m, dno tůně je zvlněné a sklony břehů pozvolné. Součástí tůně je kamenný brod přes polní cestu mezi tůní a mokřadem, dno a nájezdy brodu jsou zpevněny kamennou dlažbou uloženou do betonu a zajištěny betonovými prahy.
  • SO 04 a SO 05 – Terénními úpravami a rozsáhlou výsadbou biocentra za využití místních druhů stromů a keřů byla vytvořena klidová vycházková zóna s výhledem na vodní plochy. Byla využita veškerá přebytečná zemina odtěžená v místě výstavby vodních ploch. Pařezy a kmeny vykácených stromů byly využity na zhotovení broukovišť.

• Konstrukční a materiálové řešení

  Hráz vodní nádrže je homogenní sypaná o délce 128,0 m a šířce koruny 3,0 m. Sklon svahu na návodní straně je 1:3 a na vzdušné straně je 1:2. Na návodní stranu hráze, která je opevněna v tloušťce 0,30 m lomovým kamenem, byly využity zeminy s vyšším podílem jílovitých složek. Těleso hráze bylo založeno na základovou spáru a zavázáno zámkem o šířce 3,0 m pod úroveň původního terénu. Průsakové vody z okolí hráze jsou odváděny patním drénem z flexibilního PVC potrubí do drenážních šachet a dále do odtoku pod sdruženým objektem. Břehy zátopy byly vysvahovány ve sklonu 1:3 až 1:10 a v horní části přítoku do nádrže byla vytvořena litorální zóna s hloubkou vody do 0,6 m. Sdružený objekt v hrázi vodní nádrže je výpustný i přelivný současně. K vypouštění vody slouží betonový požerák vyztužený ocelovou betonářskou výztuží. Vtok do požeráku je osazený česlemi a regulovaný dubovými dlužemi. Do požeráku lze vstoupit po ocelovém žebříku, vstup je zajištěn uzamykatelným poklopem. Přelivný objekt je kašnový, kruhového půdorysu o vnitřním průměru 4,0 m, betonový s vyztužením ocelovou betonářskou výztuží. V hrázi mokřadu jsou přelivná hrana a skluz pod hrázkou opevněny kamennou rovnaninou z lomového kamene v tloušťce 0,4 m. Z tůně je voda převáděna do mokřadu pomocí brodu zpevněného kamennou dlažbou Celé staveniště, kde proběhly terénní úpravy byly současně s plochami mimo vodní hladinu ohumusovány a zatravněny. Výsadba biocentra v počtu 100 ks stromů (vrba košíkářská, dub letní, olše lepkavá, jeřáb ptačí, habr obecný) a 386 ks keřů (trnka obecná, kalina obecná, růže šípková, kalina tušalaj, ptačí zob, líska obecná, dřín obecný, vrba pětimužná) byla zajištěna dřevěnými kůly ke každému stromu a ochráněna pletivem proti okusu zvěří. Byly vysazeny mokřadní rostliny (kosatec žlutý a orobinec širokolistý) v celkovém počtu 200 ks.