Kaple Panny Marie Sněžné, Budeč

Na stavbě se podíleli

PřihlašovatelObec Budeč
MajitelObec Budeč
Hlavní architektIng. arch. Karel Rosecký
Hlavní projektantIng. Milan Pelikán
Hlavní zhotovitelIng. Jan Souček, Velká Losenice

Více o stavbě…

Urbanistické řešení

Budeč se řadí se svými 157 obyvateli mezi menší obce na Českomoravské Vysočině. Leží nedaleko Žďáru nad Sázavou na hlavní silnici do krajského města Jihlavy. Obec má nevelkou náves, lemovanou staršími hospodářskými staveními. Poblíž budečské návsi jsou rozmístěny budovy obecní občanské vybavenosti – např. stará škola, nyní sídlo obecního úřadu, obchůdek s potravinami, hasičská zbrojnice. Donedávna stála na návsi poněkud stranou stará kaplička. Svému účelu již dávno přestala sloužit, zub času a nelítostné podnebí na Vysočině se na jejím vzhledu a stavebně technickém stavu nepříznivě podepsal. Zdejší lidé ve své touze po důstojnějším místě pro své modlitby rozhodli o zbourání staré kapličky a stavbě kaple nové. Ta byla umístěna na volném prostranství v centrální části návsi, nedaleko místa, kde stála stará kaplička. Stavba nové kaple je umístěna svým vstupním průčelím směrem k silnici Žďár – Jihlava, probíhající návsí. Stavba je od hlavní komunikace dostatečně odsazena, aby kolem ní bylo vytvořeno přiměřeně velké prostranství s parkovou zelení, chodníčky, lavičkami, shromažďovací plochou před vstupem. Kaple se svou zvonicí nyní tvoří novou dominantu návsi, jakýsi nový orientační bod obce, významný urbanistický prvek.

Architektonické řešení

Vlastní návrh nové kaple vychází spíše z tradičního uspořádání sakrálních staveb. Jednoduchá koncepce je na první pohled jasně čitelná. Tvarosloví je jednoduché, střízlivé, až skromné. Stavba nemá kolemjdoucí ohromit svou monumentalitou, extravagantním tvarem, drahými materiály a svádět myšlenky jiným směrem, než tam, kam by měly směřovat. Stavba je svým měřítkem člověku blízká, přívětivá, lákající vstoupit, usednout do dřevěné lavice, sepnout dlaně a přemýšlet.

Na jihovýchodní uliční straně kaple je umístěno vstupní průčelí. Vstup do kaple je krytý podloubím zvonice, která šíří hlas zvonu všemi směry. Nad vstupním portálem je na fasádě umístěn symbol s motivem zasvěcení kaple Panně Marii Sněžné – tedy Marianotyp a stylizované sněhové vločky. Vlastní chrámový prostor je jednolodní s bočním osvětlením z obou stran trojicemi podlouhlých vertikálních oken. Loď je zaklenuta valenou klenbou. Presbytář (kněžiště) je zvýšený o 2 kamenné schody, vějířovitě se otvírá tak, že v jeho rozšířené části vzniká možnost bočního šikmého osvětlení. Presbytář má díky vydutí zadní stěny a vyklenutí kamenných schodů vpředu mandlovitý tvar oka, které svými ostrými konci prolamuje boky lodi. Toto prolomení bočních stěn v místě kněžiště evokuje křížení příčné lodi (transeptu), je samozřejmě patrné i zvenčí v modelaci obvodových stěn a zastřešení. Půdorys kaple tím dostává symbolický tvar kříže.

Na exteriéru kaple je nejvýraznějším prvkem zašpičatělá zvonice, která se tyčí nad vstupem na dvou kamenných pilířích. Na vrcholu se zvonice otvírá do čtyř světových stran trojúhelníkovými otvory, které šíří zvuk zvonu do širokého okolí. Vstup do kaple je zdůrazněn i zvýšeným nástupem po třech kamenných schodech. Loď kaple je zastřešena sedlovou střechou strmějšího sklonu a rovněž závěrečná apsida se zákristií je zastřešena menší sedlovou stříškou téhož sklonu. Z hlavní střechy vybíhají pouze dva cípy zastřešení transeptu kněžiště, které již byly zmíněny. Příjemnými dekorativními prvky v jinak hladké fasádě byla plasticky zalamovaná venkovní ostění oken a dveří.

Dispoziční řešení

Vstup do kaple je umístěn na jihovýchodní straně. Přes podloubí pod zvonicí se vstupuje dvoukřídlými masivními dveřmi do zádveří (předsíně). Odtud se dalšími dvoukřídlými dveřmi, tentokrát plně zasklenými, vstupuje do chrámové lodi. V prostoru jsou po obou stranách umístěny dřevěné lavice pro 40 sedících. Středem mezi lavicemi je umožněn přístup k presbytáři (kněžišti), které je zvýšené o 2 kamenné schody. Kněžiště mandlového tvaru oka je v zadní části ukončeno vydutou stěnou, kterou je možno z obou stran obejít do prostoru za kněžištěm. Těmito průchody z boku se vstupuje k zákristii, umístěné na severozápadní straně kaple. Točitým schodištěm ze zádveří se vstupuje na galerii (kůr), která nabízí další zajímavý pohled do chrámového interiéru. Z galerie se vstupuje do uzavřeného prostoru věže – zvonice, kde se nachází prostor pro zvon a jeho ovládací mechanizmus. Zvonice má v horní části otvory pro šíření zvuku do všech stran.

Konstrukční a materiálové řešení

Na rozdíl od skromného a střízlivého tvarosloví architektonických hmot a prvků, bylo ve volbě stavebních materiálů přihlédnuto k jejich ušlechtilosti, nadčasovosti a trvanlivosti. Stavební techniky byly samozřejmě soudobé, takže například valená klenba nad chrámovou lodí nebyla vyskládána z cihel, ale odlita z železobetonu, jako relativně tenká homogenní skořepina. Zdivo kaple je cihelné, z obou stran opatřené hladkou omítkou. Dveře a okna jsou samozřejmě dřevěné, jejich zasklení bylo zvoleno neprůhlednými bílými skly, které propouští dostatek světla dovnitř, ale naruší výhledem ven. Jak již bylo zmíněno, klenba a s ní spojené vnější a vnitřní profilované římsy, jsou z monolitického železobetonu. Tesařská konstrukce krovu je následně zakryta ušlechtilou měděnou střešní krytinou. Výrazným stavebním a zároveň dekorativním materiálem je na stavbě kaple v Budči lipnická žula. Je použita v exteriéru i v interiéru. Z venkovní strany je s ní obložen vstupní portál se sloupy pod zvonicí, venkovní kamenné schodiště a obklad soklu po obvodu stavby, vybíhající místy vzhůru k vertikálám oken. Chodníčky a zpevněné plochy v okolí jsou tvořeny mozaikou drobných žulových kostek. V chrámové lodi je položena kamenná dlažba a kamenem jsou obloženy i dynamické vlnící se schody presbytáře. Střízlivé provedení stavby nabízí pouze několik symbolických dekorativních prvků. Ty venkovní jsou vytvořeny z nerezové oceli. Na fasádě vstupního průčelí je to již zmíněný symbol Panny Marie Sněžné - Mariagram a stylizované vločky sněhu, na vrcholu zvonice je to pak kříž, reminiscence starého kříže z původní kapličky. Do interiéru kaple byl navržen masivní dřevěný mobiliář. Na vyduté čelní stěně presbytáře je umístěna velká a svým provedením moderní skleněná plastika s reliéfem Panny Marie Sněžné. Stejnou technikou byly vytvořeny i skleněné výplně jinak nerezového zábradlí kůru.

Názor přihlašovatele: Proč by tato stavba měla získat nejvyšší ocenění?

Společnými silami nás projektantů, řemeslníků, ale i zapálených a odhodlaných obyvatel budečských, kteří dílu věnovali mnoho svého volného času, fyzických i duševních sil i nemalých finančních prostředků, se podařilo uskutečnit stavbu kaple, zasvěcené Panně Marii Sněžné. Všichni zúčastnění si plně uvědomovali výjimečnost tohoto druhu stavby a podle toho každý k práci na ní přistupoval s větším nasazením a zodpovědností. Dílo je tedy po všech stránkách vytvořeno poctivě, kvalitně a má někde nahoře i vlivného patrona. Obzvlášť v dnešní uspěchané době, kdy převládá konzum a vytrácí se duchovno, si citlivý člověk důležitost a potřebu podobných staveb uvědomuje. Kaple se stala na obecní návsi z urbanistického hlediska významnou dominantou, orientačním bodem a stavbou dotvářející příznivě obraz venkovské návsi. Kaple je významnou veřejnou stavbou, místem setkávání, místem konání důležitých obřadů, místem k zamyšlení a rozjímání, místem k získání duševní útěchy i k pokání, snad i námětem a inspirací pro malíře a fotografy. Budečská kaple není okázalým pomníkem, oslavujícím namyšlenost jeho tvůrců a bohatost jeho mecenášů. Naopak je skromným a důstojným místem, povznášejícím člověka na duchu, místem, které má šanci udělat člověka lepším. Pro takovou stavbu bychom rádi získali ta nejlepší ohodnocení.

Ocenění

  • titul PRESTIŽNÍ STAVBA VYSOČINY 2008

  • CENA VEŘEJNOSTI