Centrum Mikádo, Humpolec
Na stavbě se podíleli
Přihlašovatel | Město Humpolec |
---|---|
Majitel | Město Humpolec |
Hlavní architekt | Ing. arch. Martin Franěk, PENTA PROJEKT s.r.o., Jihlava |
Hlavní projektant | Ing. Miloslav Beran, Čejov |
Hlavní zhotovitel | ACG-Real s.r.o., Praha |
Více o stavbě...
Urbanistické řešení
Řešený komplex budov se nalézá východně poblíž centra města, konkrétně na křížení ulic Žižkova/ Školní/Husova. Kulturní centrum je složeno z několika provozních celků, které pochází z různého období - sekce kina byla projektována v roce 1978, sekce klubu kina (dříve obřadní síň) v roce 1982. Následně bylo v devadesátých letech vestavěno městské informační centrum a modernizována divadelní/promítací technologie. V posledních letech byla provedena v hlavním objektu (kino) kompletní výměna výplní otvorů a celá budova zateplena. Prezentovaná stavba vznikla s cílem vyřešit jak nevyhovující provoz, tak celkovou technickou a morální zastaralost řešené části centra.
Architektonické řešení
Z architektonického hlediska je třeba celkovou kompozici rozdělit do několika částí/řešení - propojovacího můstku s tělesem výtahu, přístavby předsálí a práci s vlastním objemem budovy klubu/ síně. Můstek s výtahem vyřešil hlavní problém původního stavu – historicky byl vstup do kina realizován přes zvláštní halu, jejíž vstupní dveře byly umístěny na jižní fasádě pod výrazným "kšiltem" závětří. Tento stav byl popřen v devadesátých letech vestavbou provozu infocentra do původní haly a zpřístupněním kina pomocí jednoho z bočních únikových východů. Do jednoho z hlavních kulturních stánků města tak divák nevcházel opticky plnohodnotným vstupem, ale jakousi "myší" dírou, která, minimálně pro neznalé, mohla být mírně matoucí. Projekt na tuto problematiku reagoval přístavbou převýšeného hranolu výtahové šachty, která spolu s horizontálním tělesem můstku vytvořila jakýsi přirozený naváděcí element směřující návštěvníka k určitému bodu - hlavním dveřím. Přístavba předsálí ve dvorní části pak mezi objekty počítala se zřízením jednoduché prostorové „výplně“ s plochou střechou, která přirozeně reagovala na původní střešní krajinu. U vlastní budovy klubu byl zachován její původní objem, pouze se zrevidoval rozsah otvorů a byl doplněn jednoduchý objekt venkovního únikového schodiště na jižní fasádě. Tento není umístěn zcela náhodně (pod úhlem), ale má za úkol podpořit optické uzavření celého veřejného prostoru v okolí kina/ sousedního hotelu, který se jinak pomyslně "propadá" ve směru do výrazně klesající ulice Žižkova. Zásadní otázkou projektu pak bylo, jak přistoupit k celkovému materiálovému řešení fasád do této doby nerekonstruované části komplexu, kdy nešlo pominout jak sousední novostavbu designově výrazného hotelu, tak v té době realizovaný projekt rekonstrukce ulice Husova, které v okolí kina vytvořily zárodek hojně využívaného veřejného prostranství. Nový multifunkční sál, jehož funkci pomyslného „hnízda kultury“ záměrně zdůraznil motiv různě přeložených linií hliníkových tyčí, se pak díky svému řešení nestal pouhým doplňkem, ale jeho přirozeným středobodem.
Dispoziční řešení
Vzhledem ke stávajícímu konstrukčnímu systému budovy a technickým možnostem objektu projekt již ve fázi studie přehodnotil požadavky provozovatele na zřízení sálu na úrovni 1.NP a umístil jej do prvního patra. První podlaží tak obsahuje, mimo podružných/doplňkových prostor, původní sál klubu, novou zkušebnu ochotnického divadla (kreativní centrum) včetně zázemí a sklad kulis. Netypickou částí je pak přístavba výtahu před původní vstup do kina, která vyřešila problematiku zpřístupnění komplexu pro handicapované popř. starší osoby. První patro je tvořeno vlastním multifunkčním sálem s kapacitou cca 110 osob, který je napojen pomocí předsálí ve dvorní přístavbě a následně novým proskleným krčkem na objekt kina, konkrétně do místa před jedním ze vstupů do promítacího sálu. Součástí podlaží je i nově zřízená mezichodba propojující původní šatny kina s úrovní sálu a dále sál s posledním patrem objektu. Původní nevyužívané prostory ve 3.NP byly nahrazeny soustavou místností, která tvoří nové šatnové a hygienické zázemí sálu o patro níže, popř. kancelářské prostory pro potřeby města (poradenské centrum a zázemí pro terénní sociální služby)
Konstrukční a materiálové řešení
Z konstrukčního hlediska byl u řešeného objektu ponechán stávající zděný systém, kterému bylo ve středové části odstraněno původní páteřní schodiště a provedeno nové zastropení za pomoci předepjatých železobetonových panelů. Na úrovni 2.NP/části 3.NP došlo ke kompletnímu vybourání interiéru, střední nosné zdi a střešního pláště a jejich nahrazení stropem z předepjatých panelů. Dvorní přístavba a vlastní těleso výtahu pak byly vyhotoveny jako klasické zděné konstrukce z keramických tvárnic P+D, popř. tvárnic ztraceného bednění vylévaných železobetonem. Veškeré stropní konstrukce byly opět řešeny předepjatými panely. Propojovací můstek je vyhotoven jako ocelová, částečně zavěšená rámová konstrukce s lokálním podepřením novou výtahovou šachtou a původní konstrukcí únikového schodiště kina. Finální sjednocující povrchové úpravy jsou provedeny jako různobarevný KZS s doplňky v podobě předsazených fasád z hliníkového tahokovu, hliníkových lamel a různobarevně lakovaných hliníkových profilů vynášených systémovými rošty.
Proč by tato stavba měla, dle přihlašovatele, získat nejvyšší odborné ocenění
Stavba je dokladem trvalé snahy města o kultivaci veřejného prostoru a staveb v jeho vlastnictví.
Ocenění
Čestné uznání
za dokonale provedenou rekonstrukci podporující nový účel budovy