Více o stavbě…

Základním principem návrhu je mezigenerační propojení, jehož přirozeným centrem je společná zahrada s ovocnými a okrasnými stromy. Tento prostor tvoří srdce celého areálu a místo každodenního setkávání, spolupráce a sdílení mezi dětmi a seniory. Zahrada není vnímána pouze jako rekreační prvek, ale jako aktivní prostředí podporující společné činnosti, vzájemnou pomoc a předávání zkušeností mezi generacemi.

Pěstované ovoce nachází své uplatnění především ve společné kuchyni s jídelnou, která slouží jako komunitní prostor pro společné vaření, pečení a přípravu jídel. V případě větší úrody je část produkce určena k dalšímu zpracování nebo k prodeji. Tento aspekt doplňuje koncept o vzdělávací rozměr, kdy se děti přirozenou a hravou formou seznamují se základy obchodu, hodnotou práce a udržitelným hospodařením.

Společenské prostory zároveň umožňují společnou tvorbu sezónních dekorací a výzdoby pro jednotlivá roční období a svátky. Tyto aktivity podporují kreativitu, sociální interakci a posilují pocit sounáležitosti všech uživatelů areálu, čímž je vytvářeno prostředí podporující komunitní život a dlouhodobé mezigenerační vztahy.

Architektonické a urbanistické řešení

Architektonický koncept se opírá o promyšlené a pečlivé zasazení stavby do terénu. Objekt je do okolí usazen sebevědomě, přičemž kombinace striktně kolmých stěn a přirozené modelace přilehlého kopce vytváří vizuálně silný, dominantní dojem. Tento specifický hmotový tvar budovy neplní pouze estetickou roli, ale funguje také jako vynikající akustická bariéra, která díky svému profilu skvěle izoluje zvuk a zajišťuje klid jak směrem od parku, tak od ulice. Samotný design navíc chytře pracuje s dualitou obou hlavních průčelí, kterými citlivě reaguje na odlišný charakter okolního prostředí.

Směrem do parku se stavba otevírá prostřednictvím fasády, v jejímž designu se prolíná čistá omítka s výraznými dřevěnými prvky obytných buněk. Vizuálnímu výrazu zde udává tón dvoupodlažní modulární rastr. Ačkoliv jednotlivé buňky vycházejí z totožných rozměrů, jejich rafinované a rozmanité nakombinování v rámci omítnuté plochy činí fasádu do parku neobyčejně pestrou, zajímavou a přesto dokonale harmonickou. Tato živá struktura je prostorově odlehčena hluboko zapuštěným velkoplošným zasklením, čímž vznikají soukromé kryté lodžie. Vzniká tak působivá hra světla a stínu i atraktivní kontrast mezi hloubkou modulů a transparentními plochami, který ještě zjemňuje přítomnost lehkých závěsů. Ekologický přesah a vizuální splynutí s parkem pak korunuje plochá zelená střecha.

Ve směru do ulice volí stavba odlišný, avšak neméně promyšlený přístup. Aby budova plynule navázala na stávající zástavbu, je plocha sjednocena klasickou omítkou a samotné buňky s okenními otvory jsou rozmístěny v pevném, přísném řádu. Tímto konzervativnějším uspořádáním design vědomě a s respektem reaguje na tradiční rytmus oken okolních domů, a vytváří tak přirozený dialog mezi moderní architekturou a původním urbanistickým kontextem.